Žáby a ropuchy jsou hospodářská zvířata ve volné krajině i na domácí zahradě. Pro někoho jsou nevítanými zahrádkáři, pro jiné vnesou do domova trochu více přírody. Pokud vlastníte zahradní jezírko nebo jinou stojatou vodní plochu, máte velkou šanci, že je jednou budete moci přivítat. Voda hraje hlavní roli při rozmnožování a tření žab a ropuch. Vše, co o něm potřebujete vědět, je zde.
žáby a ropuchy
Zelení násypky se často označují jako žáby nebo ropuchy, ačkoli se jedná o dva různé druhy. Oba patří do řádu Anura, ale druhy ropuch pocházejí z různých čeledí. Chcete-li vědět, který z těchto dvou druhů je přítomen a kdy je období tření, lze je rozlišit podle následujících rozdílů:
- Ropuchy jsou spíše suchozemská zvířata a do vody se stahují pouze za účelem tření – žáby jsou vodomilné
- Ropuchy nemají prsty s plovací blánou jako žáby
- Postava ropuch je nemotornější než u žab
- Ropuchy se pohybují převážně plazením/chůzí – žáby většinou skáčou
- Ropuchy mají přední a zadní nohy téměř stejně dlouhé – zadní nohy žab jsou výrazně delší a štíhlejší
- Kůže ropuchy vrásčitá, kožovitá, často s výskytem bradavic nebo hrbolků – kůže žáby je většinou hladká a často lesklá
doba propagace
Kdy se žáby a ropuchy rozmnožují, závisí na druhu. Časné jaro v zásadě ohlašuje období tření pro druhy, které nejčastěji využívají zahradu k tření. Tyto zahrnují:
- Hbité žáby koncem února
- Žáby obecné začátkem března
- Druh ropuchy od poloviny března do začátku dubna
- Rybník žába od konce dubna do května
oznámení: Hlasitý „kvak orchestr“ je od časného jara jasným znamením nadcházející sezóny páření.
hledání páření
Žáby a ropuchy jsou osamělá stvoření, ale žába přijímá blízké příbuzné, a proto nezabloudí jiným směrem. Když nastane období páření, je čas najít samičku. Především je slyšet stále více druhů ropuch, které se snaží upoutat pozornost samic pomocí vábení, zatímco některé žáby už možná jednu na svém místě mají na dohled, ale svou připravenost oznamují voláním vábení. Tyto hovory se skládají z hlasitých skřípavých zvuků, které lze slyšet až na dva kilometry daleko. Pro maximální hlasitost využívají tzv. zvukové bubliny, které se nafukují na straně obličeje. Některé druhy žab jsou znatelně tišší a pod vodou kvákají.
párování
Jakmile se pár žab najde, aby se spářily, provádí se to poblíž břehů vody nebo přímo ve vodě. U většiny druhů se samci drží samicím pod podpaží. Ropuchy se samice přichytí na bedra několik dní, ale nikdy ne déle než hodinu v kuse. V případě žab a ropuch, které se třou brzy, jako jsou skokanské žáby, žáby obecné a ropuchy obecné, se samci již dostávají do třecí vody „na zádech“ samic.
vajíčka a oplodnění
Trvá asi týden, než se samice ropuch a žab vytřou. K tomu vyhledávají vhodné trdliště, kam obvykle kladou vajíčka v několika po sobě jdoucích fázích. Po každém kladení vajíček se některé samice přesunou na jiné blízké místo pro další kladení vajíček. Jiné druhy, jako jsou zelené a hnědé žáby, kladou vajíčka najednou. Vejce jsou oplodněna pouze po tření samčím spermatem, které roznáší po vejcích zadníma nohama.
výjimka
Ropucha porodní asistentka (Alytes obtetricans)
Rozmnožování/páření ropuchy porodní, která se v německých zahradách vyskytuje jen zřídka, probíhá výhradně na souši. Jakmile samice vyvrhne vajíčka, samec si je omotá kolem zadních nohou a nechá je tam několik týdnů, dokud se brzy nevylíhnou. Teprve poté jsou vypuštěni do vody jako pulci.
místa tření
V zásadě všechny druhy žab a ropuch kladou vajíčka na stojaté vody nebo do nich. Ropucha se zdržuje na souši a hledá si vhodné místo na okraji vody, případně odtud tahá kolem rostlin či větví ve vodě tzv. výtěrové šňůry. Ropucha krátkonohá je zvláštní tím, že klade vajíčka na dno vody.
Žába se tře přímo ve vodě. Žabí vajíčka se buď přilepí na vodní rostliny, nebo plavou na vodní hladině jako složená koule. Ty mohou tvořit velké koberce, které mohou dosahovat velikosti až několika metrů čtverečních.
spropitné: Pokud chcete malá vajíčka objevit, podívejte se blíže, protože pak uvidíte rosolovité povlaky, ve kterých se vajíčka nacházejí a drží je pohromadě tak, že se mohou tvořit kuličky a provázky.
Po kladení vajíček/oplodnění
Když samice snese vajíčka, obvykle opustí scénu poté, co se samec vymaní z jejího sevření. Žába zelená je výjimkou a na místě tření zůstávají i samci. V některých případech se „otcové“ ještě o potomky starají, jiní se už pokukují po dalších samicích.
frekvence páření
Není neobvyklé, že se samci páří čtyřikrát až pětkrát. Většina samic ropuch se tře jednou za dva roky. Žáby se páří obvykle jednou ročně. Výjimkou je ropucha krátkosrstá až několikrát do roka. Kromě frekvence je zajímavé také množství vajec, protože se velmi liší:
- Žáby rybniční: 300 až 400 vajec ročně
- Ropucha obecná: mezi 3 000 a 6 000 za rok
- Ropucha zlatá: asi 230 vajec ročně
- Ropucha zelená: 9 000 až 15 000 vajec ročně
- Ropucha třtinová: 8 000 až 25 000 vajec ročně
vývoj vajíčka
Larvy se již vyvíjejí ve vajíčkách. Stačí pár dní, než se objeví první známky pulce. Ještě pár dní trvá, než se rosolovitá skořápka rozpustí a maličký pulec se bude moci volně pohybovat ve vodě. Kdy přesně je tento proces dokončen, závisí na teplotě a druhu žáby/ropuchy. Zpravidla se jedná o období od pěti dnů do čtyř týdnů od snesení vajec. U žáby obecné nadešel čas většinou po deseti až 14 dnech.
Žabí potomstvo lze rozpoznat podle následujících znaků a lze je odlišit od pulců ropuchy podle těchto:
- V průměru jsou žabí pulci vysocí pět centimetrů – pulci ropuchů jen poloviční
- Pulci žáby mají vnější žábry
- Černá spodní strana vidět u mladých ropuch
- Žabí potomci mají oči umístěné na okraji těla
- Pulci ropuchy převážně v hejnech na vodních plochách
šance na přežití
Šance pulců na přežití je mizivá. Odhaduje se, že nejméně tři čtvrtiny potomků nepřežijí, protože se stanou kořistí svých přirozených predátorů. Jedním z nejobávanějších predátorů je žlutopásý brouk z čeledi plavačkovitých (Dytiscidae), který denně sežere až 900 pulců. Další predátoři jsou:
- čolci
- vodní hmyz
- vážky
- Vodní ptactvo, jako jsou kachny a volavky
spropitné: Pokud se mají pulci v zahradním jezírku bránit v požírání, je vhodné přes něj natáhnout síť s úzkými oky, která je pár centimetrů od vodní hladiny. Jedině tak dlouhozobí ptáci a hmyz nemohou dostat své potomky.
Od pulce po žábu
Aby se pulcům dařilo, živí se zpočátku rosolovou hmotou a později řasami a částmi rostlin. Po 1,5 až dvou měsících se objevují první končetiny. Nejprve jsou vidět zadní nohy, zatímco přední nohy zpočátku zůstávají v „kapsách“ a vystupují až později. Další vývoj je následující:
- Dva až tři týdny po vysypání úst (pro předchozí příjem potravy)
- Úprava příjmu potravy
- Zásobování probíhá výhradně prostřednictvím tukových zásob
- Tukové zásoby pocházejí z ocasu, který se nyní vzdaluje
- Objeví se přední nohy
- Nyní má postavu/tvar těla mladé žáby
- Po dvou až třech dnech vyplouvají na břeh
- Výška: asi jeden centimetr
- Nástup pohlavní dospělosti: Jeden až tři roky, v závislosti na počasí a druhu žáby
Mladá žába a ropucha
Mladé žáby se obvykle v létě zdržují kolem vodní plochy/zahradního jezírka. Teprve když trochu povyrostou, stěhují se do mělké vody. Výjimkou jsou žáby obecné, které se stejně jako ropuchy po opuštění vody jako žáby a suchozemští živočichové ihned vydávají na vhodné stanoviště. Nevrátí se, dokud nedosáhnou pohlavní dospělosti a cyklus reprodukce začíná znovu.