Cibule všeho druhu je součástí německé kuchyně stejně jako brambory a existuje mnoho druhů. Vzhledem k jejich tisíciletému používání existují různé obchodní názvy a synonyma pro různé cibulovité rostliny, které jsou často zaměňovány. Jako malý příklad lze uvést kromě klasické cibulky pórek, jarní cibulku a jarní cibulku. Ale co je pórek a co cibule? Rozdíly jsou zde jasné a nakonec poskytují informaci o otázce - Co je pórek, cibule, pórek a jarní cibulka?
Všechno je pórek
Navzdory jejich rozdílům patří všechny tyto druhy zeleniny do podčeledi allium, Allioideae, v rámci čeledi chřestovitých. Konkrétněji patří do rodu Allium, který se vyskytuje pouze v mírných oblastech severní polokoule a má zvláštní rys: alliin. Alliin je sirná aminokyselina, která dává rodu jeho charakteristické aroma, které vzniká při řezání rostlin a mnoha lidem také vhání slzy do očí. Mezi druhy pórku patří:
- Cibule (Allium cepa)
- Pórek (Allium ampeloprasum)
- Zimní cibule (Allium fistulosum)
- Česnek (Allium sativum)
- pažitka (Allium schoenoprasum)
- medvědí česnek (Allium ursinum)
- Obří pórek (Allium giganteum)
- Rakyo (Allium chinense)
Druhy rodu jsou oblíbené plodiny, které se používají především ve středoevropské, severoafrické a asijské kuchyni, kde jsou známé pro své antibakteriální vlastnosti. Od pradávna jsou jednou z nejdůležitějších druhů zeleniny pro člověka, protože mají vysoký obsah energie a dobře se hodí k nejrůznějším pokrmům. To platí i pro pórek, cibulku a jarní cibulku, které jsou si v mnoha ohledech podobné, ale v určitých bodech je lze snadno odlišit. Všechno jsou to vytrvalé rostliny, které rostou bylinně a jsou poměrně nenáročné na péči.
Oznámení: Rodinu pórku znali už Němci. Pro své léčivé vlastnosti byly poté použity pro název runy.
cibule
Klasická stolní nebo kuchyňská cibule je druh pórku, který má na rozdíl od typického pórku cibuli jako zásobní orgán. Obvykle se prodává v obchodech bez trubicových listů a je běžným jevem v německých zásuvkách na zeleninu. Dokonce i lidé, kteří nejedí mnoho zeleniny, často používají cibuli, protože je nezbytná pro řadu pokrmů a svou vůní završuje chuť masa. V přímém srovnání s pórkem a pórkem je to jediný druh pórku, který tvoří zahuštěnou cibuli. Nejbližším příbuzným v rámci rodu zahuštěné cibule by byl česnek. vlastnosti:
- Triviální názvy: Cibulový pórek, kuchyňská cibule, zahradní cibule, stolní cibule, jarní cibulka, obyčejná cibule, domácí cibule, četné další názvy, které se liší region od regionu
- tvoří trubkovité listy
- musíte loupat
- tvoří cibule
- tvoří kulaté květy bílé barvy
- lze množit pomocí sad cibule
- Existují různá plemena, která definují velikost a tloušťku sklizené cibule
- jsou komerčně dostupné bez listů
- v syrovém stavu dráždí žaludek
- Výpary mohou při řezání dráždit oči a nos
Klasickou kuchyňskou cibuli poznáte především podle kulaté silné cibule, která se odděluje od listů a jako taková se prodává na trhu. Na týdenním trhu a ve venkovských oblastech se cibule často nabízí s listy, protože je lze také použít k vaření, podobně jako jarní cibulku.
Díky obsaženému sulfidovému esenciálnímu oleji se při krájení cibule tvoří slzy a pro snížení pikantnosti zeleniny je nutné ji povařit. Lze je také nalézt v různých velikostech, například drobné stříbrné cibule a poměrně velké zeleninové cibule.
zimní cibule
Zimní cibulka, která je pod tímto názvem méně známá, je jarní cibulka neboli jarní cibulka. Nejedná se o cibule, kterým se při podzimním setí někdy říká zimní, ale nemají stejné vlastnosti jako jarní cibule.
Jarní cibulka stejně jako pórek nevytváří tlustou cibulku a používá se nejčastěji pro hřebíček (listy jarní cibulky) a dlouhou tenkou cibulku, která obsahuje zhruba stejné látky jako cibule. U ní se však obsažené množství rozděluje jinak:
- Listy obsahují více esenciálních olejů
- Cibule jemnější v chuti
Vzhledem k většímu množství silic ve štěrbinách jsou mnohem pálivější než cibule samotná, ale ne tak pálivé jako cibule. Často se pěstuje ve východoasijských oblastech jako hlavní cibule a mezi všemi plodinami je dokonce na druhém místě hned po rýži. Růstovou formou připomíná směs pórku a pažitky, ale tvar listu je zde podobný zahradní cibuli. Nemnoží se cibulovinami, ale semeny, které jsou mrazuvzdorné a raší na jaře a lze je sklízet již v dubnu. Další vlastnosti:
- Triviální názvy: jarní cibulka, jarní cibulka, jarní cibulka, trubkovitý pór, jarní pórek a další názvy, které se liší region od regionu
- tvoří trubkovité listy
- nemusíte vařit
- netvoří husté cibule
- vytváří bílé květy
- je zaseto semeny
- celá cibule je komerčně dostupná
- se ve střední Evropě volně nevyskytuje
pórek
Klasický pórek je vlastně pórek nebo pórek. Tato dvě jména odkazují na stejnou rostlinu a pór byl skutečným křestním názvem pro Allium ampeloprasum, dokud se slovo pórek od 70. let 20. století neujal. Dnes lze v obchodě nalézt obě jména. Růst póru je podobný jako u jarní cibulky v tom, že netvoří ztluštělou cibulku a využívá se celá rostlina. Bílé tělo cibule přechází v zelené listy, které nejsou trubkovité, ale ploché a dosti široké. Další vlastnosti:
- Triviální názvy: Pór, pórek, zimní pór, široký pór, obyčejný pór, Ahose a další regionálně odlišné názvy
- tvoří ploché, kopinaté listy
- musíte vařit
- tvoří bílé až světle fialové květy
- netvoří cibuli
- je zaseto semeny
- lze použít celou rostlinu
Tvarem listů vyčnívají z ostatních dvou cibulí a v delším tvaru připomínají spíše listy česneku a medvědího česneku. Pór je jednou z nejdůležitějších kulturních rostlin starověku a je i dnes chutnou zeleninou pro četná jídla. Chuť není díky své velikosti tak pikantní, je zdaleka největší ze tří popsaných rostlin pórku, ale má být uvařen předem, aby byl vůbec příjemný.